Daleko, až tamhle někde za červeným mořem, býval kdysi jeden mladý pán. Když už do let i k rozumu přišel, pomyslil si, že by dozajista nebylo zlé ohlédnou se po světě a nějakou dobrou hospodyňku a řádnou ženu si vyhledat.
Rubriky
Štítek: Staré pohádky
Kdo chce do Karlovic z Rožnova dříve dojít, jde chodníkem a přijde k jezeru Karlovskému, které před časy bylo o mnoho větší, ale během časů znamenitě zarostlo, tak že nyní na jeho břehu jsou louky.
Rubriky
Podivní chlapci
Jeden otec měl tři dcerky; ty jednou máchaly na řece prádlo. Jel tudy králův syn.
Rubriky
Hadí koruna
Jedna matka měla malou dcerušku. Ta dceruška dostávala každé ráno k snídaní misku mléka, a vždycky k ní chodil had a jedli spolu, a když snědli, šla dceruška k matce a řekla jí: „Maminko! dej ještě, sísa mi snědla.“
Rubriky
Vodník
Mezi Pustým hradem a Vidovcem po pravém břehu řeky Sávy je daleký široký les bukový, a po levém břehu pole Radolské a Mošenské. Podlé toho bukoví přebýval v Sávě vodník.
Rubriky
Princ a Víla
Byl jeden král a měl tři dcery a jednoho syna. Jednou když starého krále doma nebylo, zatlouklo v noci něco na okno.
Rubriky
Bída
Zchudlý hospodář měl hezkou dcerušku, kterou sobě jeden starý mládenec, pán té vsi, vší mocí chtěl za ženu vzít; ale že holka ho neměla ráda, a rodiče k tomu sňatku taky svolit nechtěli, týral je starý ženich, jak mohl, naléhal na ně robotou a pro dost malou příčinu dával je bít, tak že ubohý hospodář toho déle nemohl vydržet a sobě umínil, že se z té vsi vystěhuje.
Byl jeden stařec a měl tři syny a dceru. Když přišel čas, že stařec onemocněl, povolal k sobě své tři syny a poprosil je, aby sestru vdali za toho, kdo první přijde a za ni požádá, budiž kdokoli.
Rubriky
Podivný vlas
Byl jeden člověk velmi chudý a měl mnoho dětí, tak že jich ani uživit je nemohl. Jednou v noci zdálo se mu, že nějaké dítě k němu přišlo a řeklo: „Člověče! vidím, že máš bídu; ale zítra ráno najdeš pod svou poduškou zrcadlo, červené korále a vyšívaný šátek.
Rubriky
O Kurentovi
Chodil po světě Kurent, nalezl člověka, sluhu svého, a byl rád, že si bude moci povykládat. Ale člověk byl neveselý jak uviděl Kurenta, začal naříkat: „Zle mi se vede od té doby, co jsem se ti pokořil. Slyš a považ: Měl jsem tři bílé hrady.