Jednou v létě šel mládenec do lesa, i spatřil na výsluní podlé cesty krásnou pannu, bíle oblečenou, jak spí, až kráse její se musel podivit. Nechtěl jí vzbudit, uřízl velikou větev i strčil ji tiše do země, aby panna spala ve stínu.
Rubriky
Jednou v létě šel mládenec do lesa, i spatřil na výsluní podlé cesty krásnou pannu, bíle oblečenou, jak spí, až kráse její se musel podivit. Nechtěl jí vzbudit, uřízl velikou větev i strčil ji tiše do země, aby panna spala ve stínu.
Jeden mladý velmi silný člověk šel do světa hledat sebe silnějšího nebo sobě rovného. Potkal jednoho, jenž kamení na moučku drtil; popadli se a junák toho druhého porazil.
Na počátku světa byl zlatý, šťastný věk: země vydávala všeho hojnost bez všelikého přičinění lidského, chléb vyrůstal na stromech a klasy pšeničné byly na půl sáhu dlouhé. Lidé tehdáž byli dobří, ale potom znenáhla se pohoršili a stali se zlými.
Jednou v létě šel jistý mládenec do lesa, spatřil na výsluní vedle cesty krásnou pannu bíle oblečenou jak spí. Byla krásná, až z toho oči přecházely.