Za dávných časů, když země ještě pustou krajinou byla a lidí na světě bylo málo, vydal se z dalekých dunajských krajin starý muž jménem Slovan se svými třemi syny, aby ve světě větší štěstí našli, nežli jim bylo dáno ve vysokých karpatských horách.
Štítek: Slovenské pohádky
Rubriky
Zlatá přadlena
Daleko, až tamhle někde za červeným mořem, býval kdysi jeden mladý pán. Když už do let i k rozumu přišel, pomyslil si, že by dozajista nebylo zlé ohlédnou se po světě a nějakou dobrou hospodyňku a řádnou ženu si vyhledat.
Rubriky
Tři citrony
Dávno tomu, co žil jednou jeden starý král, který měl jednoho jedinkého syna. Tohoto syna zavolal jednou před sebe a takto němu promluvil: „Synu můj! vidíš, že mi hlava obělela; dnes, zítra zavru oči a ještě neznám, v jakém stavu tě zanechám. Ožeň se, synu můj! abych ti požehnal dříve, než mi oči zatlačíte.“ Syn nic neodpověděl,ale velmi se zamyslil; otcovu vůli by ze srdce rád byl vyplnil, ale nebylo děvčete, které by mu bylo srdce jeho ranilo.
Rubriky
Slunečný kůň
Smutná a temná jako hrob byla jednou jedna krajina, neboť v ní boží slunce nikdy nezasvítilo. Ale byl tam jeden král, a ten král měl koně se sluncem na čele, a toho svého slunečného koně dal voditi po té tmavé krajině od jednoho konce ke druhému, aby tam lidé bydliti mohli, i svítilo se od něho na všecky strany všude, jako za nejkrásnějšího dne.