Bůh se rozhněval na lidi, že si nevážili jeden druhého a na celou zemi poslal po několik let po sobě veliké sucho. Lidé na jaře zaseli obilí, ale nic se neurodilo a nastal veliký hlad.
Dobré děti

Bůh se rozhněval na lidi, že si nevážili jeden druhého a na celou zemi poslal po několik let po sobě veliké sucho. Lidé na jaře zaseli obilí, ale nic se neurodilo a nastal veliký hlad.
Pán Bůh rozhněval se na lidi a poslal na celou zemi, po několik let po sobě veliké sucho; co lidé zaseli, nic nevzešlo, nic se neurodilo.
Kdo chce do Karlovic z Rožnova dříve dojít, jde chodníkem a přijde k jezeru Karlovskému, které před časy bylo o mnoho větší, ale během časů znamenitě zarostlo, tak že nyní na jeho břehu jsou louky.
V Libenicích v ovčárně zdržoval se taky Raráš, ale tu mu říkali Šetek. Vypadal jako malý klouček, jen že měl na rukou i na nohou pazourky; a mnoho veselých kousků si tam o něm vypravovali.
V Běcharech byl jeden sedlák, kterému říkali kmotr Palička. Ten jednou šel do Kopidlna na trh a našel v poli pod hruškou kuře; bylo černé a zmoklé, třáslo se zimou a típalo.
Jeden ovčák v lese pásl ovce. Tu slyší nějaký sykot; jde tam a vidí plamen, a v něm syčí had. A had prosí ovčáka, aby ho vysvobodil.
Byl jeden sedlák, jménem Ivan, a žena jeho, jménem Marie; byli už staří a neměli žádných dětí a byli z toho velmi smutní.
Jeden nuzný žebrák šel po vsi prosit a přišel k Blažkové. Ale Blažková byla skoupá a lakomá, ani kousku suchého chleba žebrákovi nedala a ze světnice ho vystrčila.
Byla jedna zlá žena, která svou vlastní dceru milovala více než oko své; ale svou nevlastní dceru, dobré a krásné děvče, jménem Marika, z celé duše nenáviděla.
Jeden švec spravoval si v sobotu staré boty, aby mohl jít v neděli do kostela. Pracoval dlouho do noci a ráno, ukončil práci, pěkně se oblékl a šel do kostela. Na kázání slyšel, že když někdo obětuje svoje jmění kostelu, Pán Bůh mu stokrát jiným způsobem vynahradí. A protože byl chudý, umínil si, že svou chaloupku prodá a knězi do kostela peníze přinese.