Byl jednou jeden král, který měl tři dcery. Jednoho dne se rozhodl zjistit, která z nich ho má nejraději. Zavolal je tedy k sobě a každé položil otázku: “Jak moc mě miluješ?”
První odpověděla, že ho miluje více než celé království. Druhá prohlásila, že ho miluje více než všechny drahokamy a perly na světě. Když však třetí dcera řekla, že ho miluje více než sůl, rozzuřil se. Nařídil svému sluhovi, aby dívku odvedl do lesa a tam ji zabil.
Když však dorazili do lesa, sluha jí přiznal, že ji nikdy nezabije, protože ji má oddaně rád. Souhlasil s jejím plánem: vyrobil jí kabátek z myších kůží a nechal ji, aby si našla svou vlastní cestu. Když bylo vše hotovo, dívka si oblékla kabátek a vydala se k sousednímu králi, kde požádala o práci. Ostříhala si vlasy nakrátko a tvrdila, že je chlapec. Král jí uvěřil a přijal ji jako svého osobního sluhu.
Král měl podivný zvyk: každý večer, když si sundával boty, házel je svému sluhovi na hlavu. Jednoho dne se zeptal chlapce v myším kožíšku, odkud pochází. Ten odpověděl: “Z kraje, kde lidé nehází botami na hlavy druhých.” Od té chvíle začal král chlapce podezřívat a nařídil ostatním sluhům, aby ho špehovali. Když v jeho pokoji našli prsten, donesli ho králi, protože si mysleli, že byl ukraden. Král si zavolal Myší kožíšek a zeptal se, odkud prsten má. V tu chvíli dívka pochopila, že už se nemůže déle skrývat. Sundala si kabátek z myších kůží a její zlaté vlasy se rozprostřely dolů a všichni viděli, že je překrásná. Král byl tak okouzlen, že si ihned sundal korunu, nasadil ji jí na hlavu a prohlásil ji za svou manželku.
Slavila se velkolepá svatba, na kterou byli pozváni všichni sousední králové, včetně otce Myšího kožíšku. Hosté měli nejlahodnější vína, nejkrásnější tanečníky a nejvznešenější pokrmy, ale jídlu chyběla chuť. Jeden z králů se rozhněval a řekl: “Raději bych zemřel, než jedl takové jídlo!” Sotva ta slova pronesl, přistoupila k němu jeho dcera, nyní nová královna, a řekla: “Teď říkáte, že bez soli nemůžete žít, ale když jsem Vám řekla, že Vás miluji více než sůl, chtěl jste mě nechat zabít.”
V tom okamžiku král poznal, že tato mladá žena je jeho nejmladší dcera, o které si myslel, že je mrtvá. Radostí ji políbil a prosil o odpuštění. Nyní, když ji znovu našel, byla mu dražší než celé království a všechny drahokamy na světě.