České tradiční pohádky ke čtení pro děti online v původním znění od Karla Jaromíra Erbena, Boženy Němcové a dalších českých autorů.
V krásném zámeckém parku plném cizokrajných stromů a rostlin vozila chůva malého chlapce ve zlatém kočárku. Jeho krásné šaty a zlatý kočárek budil u venkovských kluků závist, ale větší závist pociťoval Dušánek, tak se ten chlapeček jmenoval, když vídával venkovské chlapce spolu dovádět a skotačit na rynku.
Je už tomu dávno, kdy na knížecím panství sloužil starý myslivec. Se svou ženou žili spokojeně a v lásce vychovávali tři syny – Ondřeje, Jindru a Tomáše. Všichni synové byli po otci učení střelci, ten nejmladší Tomáš byl ze všech nejlepší a na honech se často stával čarostřelcem.
Za dávných časů, když země ještě pustou krajinou byla a lidí na světě bylo málo, vydal se z dalekých dunajských krajin starý muž jménem Slovan se svými třemi syny, aby ve světě větší štěstí našli, nežli jim bylo dáno ve vysokých karpatských horách.
Čtyři hudebníci se v noci vraceli z veselky, na které vyhrávali pro svatebčany a tanečníky. Šli kolem trosek starého hradu. Měsíc ozařoval zdi zříceniny, z rozbitých oken splývaly stíny.
V chudé chalupě žil jeden chalupník se svou ženou. Měli spolu čtyři děti – tři syny a nejmladší dcerušku, která byla laskavost sama. Ale chlapci byli darebáci. Všemožné lotroviny vymýšleli a neposlechli by, ani samotného čerta. Rodiče s nimi měli jen samou starost a trápení.
V jednom dalekém království žil král a ten měl syna a dceru. Princezna byla krásná a milá, jak se na pravou princeznu sluší. Princ byl hodné povahy, ale často velmi nerozvážný a horlivý.
Žilo bylo pět bratrů. Jinoši to byli šikovní, žádná práce jim nebyla cizí a srdce z kamene také neměli. A jak už to tak u bratrů bývá, nejmladšímu z nich se pořád posmívali a za nejhloupějšího ho měli. Jankovi, tak se nejmladší bratr jmenoval, dávali vždy tu nejhorší práci, kterou starší dělat nechtěli a které se vyhýbali.
Už je tomu velmi dávno, kdy v nuzné chalupě žil chudý hrnčíř se svou ženou a sedmi syny. Žádný z nich vysoký a statný chlapec nebyl, ale ten nejmladší, Malínek mu říkali, byl z nich nejmenší.
V časech dávných žil jeden velmi bohatý král, který měl čtyři syny. Když první tři synové dospěli a stali se z nich udatní princové, rozhodl se, že je pošle do světa na zkušenou. Nejmladší syn musil zůstat doma s otcem a pilně studovat.
Kdysi dávno se jedněm hodným lidem narodila dceruška. Její laskavost a dobrota neměla konce a pro ostatní by svůj život obětovala. Ale jak už to tak bývá, neštěstí nechodí
po horách, ale po lidech.