Byl jednou jeden dědoušek a jedna babička a měli Budulínka. Uvařili mu polévku a pravili: „Budulínku, neotvírej žádnému!“ Potom odešli do lesa.
— Když odešli, přišla liška, zaklepala na dveře a zvolala: „Budulínku, otevři!“ — Budulínek odpověděl: „Neotevřu!“ — A liška volala: „Otevři! budu tě vozit na ocásku!“ — Budulínek chtěl se vozit na liščím ocásku, zapomněl na zákaz dědouškův a otevřel. — Liška vešla do světničky a spapala mu polívečku. Když přišel dědoušek s babičkou domů, ptali se ho: „Budulínku, kdo tu byl?“ Budulínek pravil: „Byla tu liška a spapala mi polívečku!“ — Oni mu řekli: „Vidíš, nepravili jsme ti: Neotevírej žádnému?“
Podruhé mu uvařili kaši a pravili mu: „Neotevírej žádnému !“ Když pak odešli do lesa, přišla zase liška, zaklepala a volala: „Budulínku, otevři!“ — Budulínek odpověděl: „Neotevřu!“ — Liška volala: „Otevři, budu tě vozit na ocásku!“ — Budulínek zase otevřel, liška vešla, snědla mu kašičku a utekla. — Když se vrátil dědoušek s babičkou z lesa, tázali se ho: „Kdo tu byl?“ — Budulínek odpověděl: „Liška tu byla a spapala mi kašičku.“ — Oni mu řekli: „Vidíš, nepravili jsme ti: Neotvírej žádnému?“
Po třetí mu navařili hruštičky a šli do lesa. Když odešli, přišla opět liška a volala: „Budulínku, otevři, budu tě vozit na ocásku!“ — Budulínek odpověděl: „Ty mne nebudeš vozit!“ — Liška mu slíbila, že bude, a on jí otevřel. — Liška vešla a spapala mu hruštičky. Budulínek si sedl na ocas, a liška ho vozila; ale potom se rozběhla a zavezla ho do liščí díry.
Když pak dědoušek s babičkou přišli domů a Budulínka neviděli, hned si pomyslili, kde Budulínek je. Vzali sekerku, džber a housle, a šli před díru liščí. Když přišli před díru liščí, začal dědoušek hrát na housličky, babička bubnovala na džber tomu zpívali:
„Jsou tam čtyry lištičky,
pátý Budulínek:
máme nové housličky
a pěkný bubínek!“
I pravila stará liška mladé lišce: „Jdi se kouknout, co tam je!“ Mladá liška vyběhla, a jak vyběhla z díry, chytila ji babička do pytle. Potom hrál dědoušek dále, babička bubnovala a zpívali zase:
„Teď jsou tam tři lištičky,
čtvrtý Budulínek:
máme nové housličky
a pěkný bubínek!“
Zase kázala stará liška lišce mladé: „Jdi ty se kouknout, co tam je!“ — Druhá liška vyšla, babička jí taky chytla do pytle. — Dědoušek hrál, babička bubnovala a zpívali zase:
„Teď jsou dvě tam lištičky,
třetí Budulínek;
máme nové housličky,
a pěkný bubínek!“
Zas pravila stará liška mladé lišce: „Ony tam všichni tancují; i jdi se kouknout, co tam je?“ — Ona šla, a jak vylezla z díry, babička jí také strčila do pytle. — Dědoušek zase hrál, babička bubnovala a zpívali. — Tu pravila stará liška: „Musím já tam sama jít!“ — Ale jak vyšla, babička jí také chytila do pytle. Potom dědoušek i babička vlezli do díry liščí a našli Budulínka. Seděl tam v koutku a plakal po dědouškovi a po babičce, že jich neposlechl. Oni ho vzali a zavedli domů, a od té doby Budulínek hezky poslouchal a dobře se měl.